Historie

Aneb co všechno může být první?

Pojem atrofovaná ruka spatřil světlo světa ještě dříve, než jsme zjistili, co je to frisbee. Konkrétně na jednom ozdravném venkovském pobytu poprvé vyřkla toto sousloví naše kamarádka Svatava, když viděla v časopise obrázek indického gurua, který na důkaz své víry má už spoustu let jednu ruku zvednutou (oni to tam tak někteří dělávají), až se mu scvrknula a odumřela, prostě atrofovala.

První atrucák

První atrucák

Nám (Úd, Raduz, Standa) se ten pojem hned zalíbil, a ještě toho dne jsme v garáži u chalupy založili garážovou punkovou kapelu „Atrofované ruce“ a mlátili do všeho, co tam  bylo.

Náš první (a jedinej) song měl text:

Budeš vidět, jak budeš bodat.
Děvko!
Děvko!
Jsme satanovo sémě.
Děvko!
Děvko!

O několik měsíců přijel Raduz z dovolený ve Španělsku a říká: „hrál jsem tam na pláži super hru, to musíme taky zkusit“.  Tak jsme založili tým – a název už jsme měli. Psalo se jaro roku 2002.

Raduz a Zdenour sehnali první dva disky; během následujících několika měsíců jsme popřemlouvali všechny své kamarády a známé, a tak se začal (zpočátku velmi amatérský) tým postupně rozšiřovat a rozšiřovat. Brzy nám dva disky přestaly stačit, takže jsme tedy museli vyrazit na lov – dalších deset jsme si v červnu téhož roku pořídili v Čepirohách u Mostu od P7.

První soustředění se uskutečnilo na konci léta roku 2002 v malebné vesničce Milavče u Domažlic, kde po voňavé trávě běhalo deset stejně oblečených nadšenců. Pak už nám nezbývalo nic jiného než se přihlásit do našeho prvního ligového turnaje.

Zakládající parta na soustředění v roce 2002. Zleva: Karel Ringelhán, Jára Fidrmuc, Petín, Standa Vacek (Žabička), David Straka, Radek Ulman (Raduz), Úd, Vrána; dole: Michal Urban (Dodo)

2002: Zakládající parta na soustředění

Během druhého zářijového víkendu jsme si tedy udělali výlet do Mnichovic. Za celý víkend se nám podařilo donést disk do zóny celkem šestnáckrát (=přesně o sto míňkrát než našim soupeřům), ale i přesto jsme nasbírali spoustu zkušeností a výsledné deváté místo v nás podnítilo další vlnu nadšení.

Na druhém turnaji (Petrovice), který proběhl o necelý měsíc později, jsme se dočkali prvního zápasového vítězství – 8:6 nad SPLT. Na dalším turnaji (Opičárna) jsme sice skončili poslední, ale zato jsme získali prvního Spirita. Frisbee nás bavilo, moc bavilo.

Postupně se náš výhradně pánský tým začal rozšiřovat i o slečny, první ženskou posilou byla Zdenička, která za dalších pár měsíců  přitáhla Evex. A ta zase přemluvila Ewynu. A už to jelo – stali jsme se mixovým, příležitostně pak i ženským týmem.

Samozřejmě jsme také toužili po uspořádání nějakého vlastního turnaje, což se nám povedlo v létě 2003. Na první AtruCUP za námi přijelo osm týmů (z toho šest z Prahy), čímž jsme společně položili základy jedné skvělé prázdninové tradici. O tři roky později jsme ještě do naplněného frisbee kalendáře přidali beachový Olgoj.

Zlatou éru zažil Atruc okolo roku 2007, kdy jsme v rakouském Badenu vyhráli beachový turnaj – Sandsplash. Naše první turnajové vítězství, ještě k tomu na zahraničním turnaji, kde bylo bylo celkem 16 družstev z šesti států. Na tento úspěch jsme navázali o rok na to ještě třetím místem ve venkovním openu.

Vítězná sestava ze Sandsplashe 2007

Vítězná sestava ze Sandsplashe 2007

Za zmínku stojí ještě fakt, že se vždy s oblibou účastníme pivních závodů, kde podáváme stabilně vysoce nadprůměrné výsledky (získali jsme nejedno prvenství), stejně tak jsme byli nesčetněkrát vyhlášeni nejlepším spiritovým týmem turnaje.

Na druhou stranu je taktéž ale nutné přiznat, že Atruc byl již mnohokrát na pokraji existenční krize, na tréninky se nás kolikrát scházelo tak málo, že jsme to už chtěli zabalit. Vždycky se ale našel někdo, kdo to vzal na sebe, sehnal pár nováčků a s vervou se do pustil do dalšího trénování. Naštěstí se nám teď podařilo poněkud rozšířit, omladit a nadchnout tým, takže v současné době trénujeme zhruba v deseti, dvanácti lidech a upřímně doufáme, že se nám blýská na lepší časy. Vrátí se někdy Atruc na bednu v 1. lize? .. dejte nám pár měsíců a třeba Vás ještě hodně překvapíme :)

[.. za poskytnuté info patří mé velké díky Dr. Údovi a Evex..]

Atruc v průběhu věků objektivem

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *